1. Chceš být SB? - čti zde
2. Přispěj komentář ZDE
3. Hodnotím blog read here
4. On theme... read here


REKLAMY POUZE SEM XXX!

JINAK



Moje kecy

Hello October, please be nice...

2. října 2012 v 13:04 | Šprtucha

Ahojky x)
Tak jak užíváte začátek podzimu? Počasí super ne? :) Kdyby ty dvacítky vydrželi až tak do půlky listopadu, vůbec bych se nezlobila. Padání listí, barvy všude kolem a do toho sluníčko v zádech... Co víc si přát před tou krutou zimou, která nás prý letos čeká... Nu nechme se překvapit :)
Chci se omluvit, že poslední dobou zase začínám blog trošku zanedbávat :) Je toho na mě teď nějak moc. Škola, práce, hasiči... Když jdu alespoň jednou spát před půlnocí tak je to velká náhoda. Spím tak 6 hodiny denně a to je zatraceně málo na člověka, který miluje spánek a nemůže bez něj být. Není se tedy čemu divit, že to pak zdatně doháním ve škole :D Tuhle se mi povedlo prospat skoro všechny hodiny. Alespoň že máme tolerantní učitele, kteří nás nechají odpočívat. Řeknete si - gympl, tam se musí člověk hodně snažit a pořád dávat pozor, ale opravdu to tak není. Můžu si dovolit prospat celou hodinu a i tak to všechno stíhám. Určitě jsou předměty na kterých si to nedovolím, jako je třeba matika nebo chemie, ale například biologie nebo zeměpis bych klidně mohla přejmenovat na spánkologie a spánkopis. Děkuji ministerstvu školství za tyhle předměty :D Aspoň mají studenti kdy ve škole spát :)
Nejhorší je, že se pomalu ale jistě blíží čas, kdy platí - do školy za tmy, ze školy za tmy... Je to takový trošku depresivní. Venku je jediné světlo pro které se vyplatí žít, a vy se před ním musíte uchýlit do školy... Fujky... Jediné období, kdy mi tohle vysedávání v lavici nevadí je, když sněží nebo prší. To do tý školy i ráda dojedu :D Ale tak to asi všichni :)
Nu, nebudu vás už dál zdržovat dalšími řečmi a jdu se zase něco učit :)
Mějte se pěkně a užívejte teplý podzim.
Zase se tu brzo stavím :)
Páčko
Vaše Šprťucha ;)

já věřím na mravence ;)

20. září 2012 v 21:09 | Šprtucha
Otevřela jsem oči. Nemohla jsem uvěřit tomu, co bylo všude kolem mě. Cítila jsem se jako Alenka v říši divů. Pod nohama mi běhali červenobílí mravenci a každý před sebou kutálel černobílý kopací míč. Rozhodla jsem se, že je budu následovat na jejich cestě. Po chvilce prodírání se hustým zeleným houštím, jsme narazili na křižovatku dvou mravenčích cestiček. Po té první neustále proudily zástupy červenobílých, ale po druhé stezce se valila hromada červenožlutomodrých tělíček, která do sebe různě narážela a pletla se jedna druhým pod nohy.
Zvláštní, pomyslela jsem si. Touha po vědění mě však táhla dál a dál. Kolem velkého modrého jezírka, které se objevilo kousek za mravenčí křižovatkou, postupovali již oba proudy mravenčích fanoušků. Červenobílí z levé strany, červenožlutomorří ze strany pravé. Pomalu a jistě jsem se za dupotu jejich nožiček přibližovala k protějšímu břehu jezírka, které bylo zarostlé zelenohnědými řasami. Cestou jsem svou neohrabaností rozšlápla několik žlutých hub, na které se ihned několik hladových a pochodem znavených barevných mravenečků vrhlo.
Konečně se blížil konec našeho putování. Za velkým zeleným kapradím se pod černým stínem vrb nacházelo fotbalové hřiště, jenž bylo obehnáno fialovou zídkou.
Najednou však do mě něco nelidskou silou strčilo a moje barevná mravenčí vize se vytratila...
Stála jsem před Letenským stadionem a dav červenožlutomodrých fandů mě vtahoval dovnitř do víru euforie.

reggaeton for summer!

16. září 2012 v 12:01 | Šprtucha
Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o reggaetonu, tak jste o dost přišli :) Sice to není úplně to, co jsem zvyklá poslouchat, ale je to boží! Portorický rytmy vás podněcují k tomu, abyste roztáčeli svoje pozadí do různých obrazců a nejde tomu jen tak odolat :) Je to jedna z mých úchylek (co se hudby týče samozřejmě xD) a jsem na ní hrdá :) Daddy Yankee, Pitbull, Nina Sky, Wisin a Yandel, Tego Calderón... ale hlavně Don Omar! To je King of Kings v reggaetonu :) No posuďte sami, není to skvělá muzika na letní párty? ;)))

když se nudíš, tvoř!

30. srpna 2012 v 17:01 | Šprtucha
Jednoho dne jsem na internetu narazila na obrázek, na kterém bylo zběžně ukázáno, jak si vyrobit náramek z uzávěrů na plechovkách. Docela mě to zaujalo a jelikož z plechovek piju často tak sem se rozhodla, že to zkusím. Ano trvalo hodně dlouho nasbírat celkem 16 uzávěrů, jelikož mě to přišlo na 320Kč. Vybrala sem uzávěry na CooLgrepu :D (což je mimochodem nejlepší "limonáda" na léto) :D Ale přes prázdniny se mi je povedlo nasbírat a dneska došlo k tvorbě :D Uzávěry jsem trošku začistila, opilovalo ostřejší hrany a podle návodu navlékla na žlutou stužku. Vypadá to uplně božsky :D Takže jestli jste plechovkáři, rádi tvoříte a máte rádi originální doplňky které jen tak někdo nemá, wuala :P


horké letní dny x)

22. srpna 2012 v 14:38 | Šprtucha
Ahojky :)
Tak jak trávíte posledních pár dní letních prázdnin? Horko co? :) A tak už to snad nebude tak hrozný ;)
Jinak co se nových věcí na blogu týče tak budu provádět taový menší úklid takže něco zmizí, něco přibude a tak :) Mám objednaný i nový design tak se máte na co těšit ;)
Zatím papa a mějte se ;)

dear diary...

18. srpna 2012 v 21:49 | Šprtucha
Smutno po něm... Po kontaktu s ním... Smutno po jeho objetích, polibcích, úsměvech a pohlazeních...
Proč mi život vždycky vezme to, na čem mi moc záleží?
A bez čeho jen strádám a žiju naprázdno...
Vrať mi ho prosím
Bez něj mě to nebaví...

learn from today...

14. srpna 2012 v 21:59 | Šprtucha
Prázdniny jsou sice prázdniny, ale škola je škola... Už nám to pomalu ťuká na dveře. Ale co ;) Život jede dál! :)

zlato je zlato

10. srpna 2012 v 22:38 | Šprtucha
ten krásný pocit, když před několika desetitisíci lidí zní česká hymna, všichni nehnutě stojí, poslouchají, a ti kdo vědí slova i zpívají. Bomba :) Nebo ne?
Já jsem teda hodně velký vlastenec takže je to pro mě fakt citová záležitost. Při každém znění hymny mám slzy v očích a ne a ne to prostě ustát bez kapesníku :)

A co vy? Jak jste na tom se svým vztahem k naší rodné vlasti? :)

and you still haven't found what you're looking for x)

8. srpna 2012 v 15:37 | Šprtucha
Ahojky moji milí, věrní :)
Vy jediní mě tu pořád držíte :) I když už návštěvnost není to, co bývala, pořád se na ni hezky kouká :) Děláte mi radost :)

Mám na vás ale jednu otázku. Taky pořád něco hledáte i přes to, že dobře víte, že je to skoro k nenalezení?

Třeba toho pravého? :)
Nebo jenom odpověď na otázku, která nikomu neublíží a přes to bude správná?
Hledáte pravdu či spravedlnost?
Lék na smrtelnost?
Nebo co já vím ještě? x)

I já hledám něco podobného a pořád mi vrtá hlavou, jestli se to dá vůbec najít. Jenže jak si tak uvědomuju, ta naděje, že ta "věc" přeci jen existuje, mě ráno zvedá z postele a celý den mě drží na nohou.


when you need some time ;)

30. července 2012 v 0:32 | Šprtucha
zase jsem tu dlouho nebyla... já vím...
ale prostě není čas, moje situace byla těžce bezvýchodná a tak sem si musela vytrpět měsíc domácí vězení a naprostého odpojení od moderního světa v podobě počítačů, telefonů, atd.
ale tak z části už je to za mnou tak to snad už bude konečně lepší :)
když už teď můžu být na počítači, pokusím se věnovat zase trošku vám ;)
teda pokud tu nějací návštěvníci ještě zbyli :)
zatím čágo Katie x))

Parties all the sumer!

29. července 2012 v 23:54 | Šprtucha

Zas mě tu máte a přináším vám muziku na léto :P

chci konec mučení

6. června 2012 v 9:06 | Šprtucha
ne prostě ne a ne a ne... tohle mučení už musí skončit... pořád jenom škola, škola, škola a co z toho? no nic... akorát tam musíte odesedět těch pár posledních úmorných hodin, zatímco venku svítí sluníčko... místo toho, abyste šli odpoledne ven s kamarády - třeba posedět do hospůdky na pivko - sedíte doma za stolem, který se topí v hromadách papírů a učebnic a šrotíte se jak blázni...
apeluji proto na všechny profesory - přestaňte nás mučit! chceme prázdniny stejně jako vy, tak proč nám to děláte ještě těžší? my jsme na vás hodní celý rok a takovouhle odplatu si opravdu nezasloužíme...








zvoní a do třídy vchází profesor a v ruce drží desky, ze ktreých vyčuhují nepěkné papíry o velikosti A4.
- tak třído, dobrý den, sedněte si. připravte si nějakou psací potřebu, napíšeme si letošní poslední test
(proč se tahle věta ale opakuje několikrát za týden!!!!!!)

mám svůj svět jinak vymyšlenej

30. května 2012 v 9:19 | Šprtucha
co si budeme povídat... gymnázium prostě není sranda a poprvý v životě se opravdu musím denně učit... zejména teď, když se blíží konec roku :) většině je vám to asi povědomé...
ráno vstát, jet do školy. tady si odsedět pár hodin, pak na oběd a domů. doma se snažím udělat co možná nejvíc práce, ale ne vždycky je dost času. kol kolem je spousta jiných povinností, které musím spolu s těmi školními skloubit. někdy to jde a někdy ne...
v mém případě ten, kdo na tom trpí nejvíc, je blog... v současné době se pro mě stalo luxusem se sem dostat a něco sepsat... momentálně píšu ze školy - informatika je jedinej zlatej předmět tady. zadanou práci máte hotovou během chviličky a zbylá půl hodinka je vám k dobru.
využila jsem ji tedy k tomu, abych vám napsala, že na blog jsem určitě nezanevřela ;) jen prostě není tolik času, kolik by ho člověk potřeboval
občas si říkám, proč nemá den třeba 36 hodin... člověk by pak stihl udělat o dost víc věcí než normálně :)


a co vy? taky vám přijde že škola a učení celkově je hrozný žrout času? ;)

Vaše Šprťucha

Škola až nad hlavu

7. března 2012 v 9:21 | Šprtucha
Jo tak už to u čtyřpatrové budovy bývá, ale o její výško fakt nejde... Spíš včichni učitelé se proti nám spikli :) Člověk neví, co má dělat dřív... Samé seminárky, testy, referáty... Je zázrak když přijde den kdy nemusíte nic dělat nebo se učit :) Málokdy však...
Třeba dneska to mělo vypadat na pohodový den... Ale hned na první hodinu jsme nečekaně dostali test a už to jede... Navíc na spoustě z nás je vidět únava, jelikož všechen náš elán mizí v učebnicích a sešitech, nad kterým před půlnocí plně vyčerpaní usneme.
Teď mi řeknětě, jak při téhle vytíženosti má mít člověk čas na normální život? Vždyť já se dostane ven snad jenom při cestě do školy a ze školy xD

Kde jsou ty časy...

17. února 2012 v 14:58 | Šprtucha

... když jsem tu byla každý den :)
Změnil se mi život... Škola mě začala bavit a taky mě začala dost vytěžovat. U hasičů máme také dost práce ale to nejlepší nakonec - nový přítel :)
Nevím už kam dřív skočit. Přijdu domu a pořád je co dělat, když mám chvíli čas, jsem s kamarády, přítelem nebo na hasičárně. Proto doufám, že moji dlouhoměsíční absenci pochopíte x)
Hrozně mě mrzelo, že na blog už nemám tolik času jako dřív.
Včera jsem zabrousila na e-mail, kam mi chodí statisky s návštěvností blogu a málem mi vypadly oči z důlků. I přes to, že na stránky od října nic nepřibylo, tak sem pořád chodí spousty lidí :) Hrozně mě to potěšilo a tak jsem se rozhodla, že se pokusím najít si na blog zase nějaký čas a sem tam přispět s nějakými článečky :)
Tak doufám, že se mi tohle předsevzetí vydaří :)
Tenhle blog je totiž v chodu už od roku 2007 a nechtěla bych jeho existenci jen tak skončit ;)
Vaše Šprťucha

pokoj v duši x)

9. října 2011 v 18:31 | Šprtucha
Tohle byl snad ten nejvytíženější začátek školního roku vůbec :) Jsem ráda, že se to pomalu ale jistě uklidňuje... Vubec nic nestíhám, skoro nespím, do toho zdravotní problémy. No není toho málo :) Teď jsem opravdu ráda za tuhle volnou chvíli, kdy si zase mužu sednout k blogu :)
Tak co je u vás nového? :) Já měla včera první oficiální hasičský závody :) Na to, že jsme uplný nováčci, nevedli sme si vůbec špatně :) Ale přeci jenom do výhry bylo daleko :) Ale přijde další sézona a od jara se prostě začne zase tvrdě makat :)
Až budou fotky a videa hned vám je sem hodím ;)
A jak se vede vám? x)

někdy je třeba udělat správné rozhodnutí

19. září 2011 v 17:18 | Šprtucha
... ale jenom někdy :D
Třeba jako dneska. Ráno pohodička vstávání do školy, ale tak si řikám: mám si chvílku přispat a ject pak tramvají nebo vstát a jet metrem a bejt hold ve škole brzo? Nakonec vyhrála varianta číslo dvě. A hned u školy jsem byla ráda, že to tak dopadlo... Protože a jelikož, kdybych nakonec jela tou tramvají, nemusela jsem se do školy vůbec dostat a mohla sem hezky ležet v sanitce směr Motol... Trošku au -

Bylo to opravdu štěstí v neštěstí. Když si uvědomím, že jsem mohla skončit mezi tím rozbitým sklem... Vážím si svýho života, protože mám jenom jeden. Když jsem tohle viděla, děkovala sem sama sobě, že jsem ráno nebyla lenoch a vylezla z tý postele dřív.
Taky už se vám stalo něco podobného? Mě asi podruhý v životě, ale znám spousty lidí, komu hrozili stejný neštěstí. Je to hold smůla.Následky srážky tramvají na Plzeňské ulici v Praze
Celý ten dnešek je takový zvláštní... I jsem pak jela dřív ze školy, protože mi nebylo dobře... Hlava byla jako před vybouchnutím. Asi to bylo tím tlakem vzduchu... podle mojí třídní teda :)

Jinak třetí týden ve škole a už mě to nebaví. A myslím, že nejsem sama, že ne? ;) Už ať je sobota :) Máme hasičskou zábavu, tak bude alespoň nějaká sranda :) Už teď se můžete těšit na fotečky ;)

ta pomíjivost bolí nejvíc

15. září 2011 v 15:02 | Šprtucha
lověk by si neměl vyvíjet závlislost na něčem, co je tak pomíjivé, jako láska."
(Katie Panenková)

A je to pravda, nebo ne? :) Člověk se zamiluje, je schopen dát tomu člověku všechno co má. Stane se pro něj životem co žije, vodou, co pije, vzduchem co dýchá, vůní, co čichá. Nikdo jiný, pro něj neexistuje.
A pak najednou přijde zlom - přijde rozchod, a s ním odchod všeho krásného, všeho, na co si naše tělo tak zvyklo. Všeho, čemu se říká láska. U někoho to trvá pár dní, u někoho pár týdnů, někdy pár měsíců až roky. Ale jak se říká - čas zahojí všechno. Jenže nikdo už vám neřekne, jak dlouho vás to bude bolet. A poté to už člověka jen vnitřně užírá.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Když jsem o prázdninách odjela na dovolenou, měla jsem všechno. Perfektní život plný lásky a plný jednoho chlapa, který mi byl vším. Stačilo, abych se od něj na týden odloučila a on mě dokázal podvést, rozejít se a přestěhovat se k "milence". Zbytek prázdnin jsem se jenom trápila. Nebyl totiž týden, kdy by jsme se neviděli, a to se vám pak pořád připomíná když toho dotyčného vídáte. U mě funguje alespoň 14 dní bez jeho kontaktu a jsem z první fáze venku. Jenže, k mé smůle, jsem v první fázi zůstala až do konce prvního záříjového týdne (měsíc). Pak přišla fáze dvě: nesnášenlivost. Tu asi znáte všichni :) Není nutné to teda popisovat :) Včera na mě vlezla fáze číslo tři: lhostejnost :) A to je ten nejlepší pocit ze všech :) Ten člověk je mi úplně ukradenej, když ho vidím, jenom se mu směju a říkám si, dobře že už spolu nejsme :) Pomalu ale jistě se příblíží fáze číslo čtyři: opětovný stesk. Doufám, že přijde za dlouho a bude co nejkratší :)
A co vy? Jak prožíváte svoje rozchody?
Jedete si taky sedmifázovku jako já? x)

středy vedou!

14. září 2011 v 9:25 | Šprtucha
Jojojojoj! Loni jsem si zhruba touhle dobou stěžovala, jak máme ve středu hrozný rozvrh :D Letos je to megadobrý :)
Původně jsem to chtěla dneska ráno zabalit, usnout v metru a zatáhnout tak první hodinku, dvě. Nakonec sem si to ale rozmyslela :) Nevím, asi se ve mě ozvalo svědomí nebo co :)
Ale teď mi to ani vůbec není líto :)
Prvního hodina fyzika - testíček, ale pohodička :) Teďkonc je tu informatika :) Největší ulejvárna :) Pak přijdou další odpočinkový hodiny jako čeština, biologie, dějáček. No a nakonec dvouhodinovka hudebky? No není to paráda? :)
Dneska bude možná první den za celou dobu, kdy se nebudu cítit tak hrozně zneužitá školou :)
Vstávat každý den v šest, vracet se domů na osmou... Upřímně je to hodně náročný...
Ale co :) Už je to jednou život a ten se nejlíp žije s úsměvem :)
Takže hezky vstávat a jde se studovat :)

nekecej a studuj!

11. září 2011 v 19:56 | Šprtucha
tak tohle byl docela slušně namáhavý týden :) a to byl teprv první :D
taky vás ta škola tak nechutně vyčerpává? řekněte že jo, ať v tom nejsem sama :D
Jakmile sme znali rozvrh, tak sme si ho chválila, že je bestovej, žádný odpoledky a každý den do dvou hodin. No paráda none?
Avšak všechno má svůj háček :D Jelikož máme 4 patrovou školu, máme rozvrh zařízený tak, aby sme každý den prošli všemi patry :D no není to nádhera, když jdete na první hodinu nějakých 150 schodů? Rozespalý sotva vidíte na cestu a ještě hlídáte abyste nerozlili svůj hrnek s kafem, bez kterého by se den prostě nedal přežít :D
No fuj :)
Ale nějak už se to hold bude muset přežít :) Tenhle týden už nás čekají nějaké ty písemky takže denně ležím v učení.
Jsem totiž ten člověk, co se na základce neučil a tak to teď neumí. Hold se to musím naučit, jinak tím druhákem neprolezu :D
Co vy? taky máte takhle podobný problémy nebo jste na tom líp či hůř? :D

the 1th of september

1. září 2011 v 11:50 | Šprtucha
jojo. nedá se říct, že by tohle datum člověk nemiloval... Z duše ho nenávidím. Čas nám ukradl prázdniny a opět je před námi nekonečných 10 měsíců prosezených ve škole :( no humus :D
a teď vážně:
Fajn jo škola. Vrátit se tam je sice ze začátku těžký, ale člověk je tvor, který se vesměs zvykne na všechno. Alespoň tu pak máme důvod ráno vstát a neproležet celý den v posteli, jak nám bylo zvykem během července a srpna :) Škola je hold přeci jenom základ života. A základy se vždycky musí stavit pevný, jinak se vám na nich celý život zhroutí a spadne vám na hlavu :) Nepříjemná představa :)
U nás na škole /gympl/ se říká, že druhák je nejtěžší ročník. Upřímně - mám takový pocit, že je to asi pravda.. Když je člověk v prváku, je pořád takový vyjukaný a kde co se mu odpouští právě proto, že je prvák. Jakmile vylezet o rok výš, už vás nikdo nešetří. Víte co a jak chodí, nemáte se na co vymlouvat.. Jo opravdu se na tenhle rok těším... Což pak třeťák. Příde pohodička, lahodička. Jsou z vás starý mazáci a učitelé na vás pomalu nemají nervy protože už si děláte, co chcete - aby ne, už vám přeci bylo 18 :D No a pak přijde poslední rok a s ním maturita. Od učitelů máte jak volnost tak pěknej nářez. Ale od půlky školního roku už si jedete svůj režim. Co víc si přát.

A jak to vidíte vy? A vůbec, s jakým ročníkem se letos budete rvát? :D

Bez chlapa ani ránu

29. srpna 2011 v 21:48 | Šprtucha
Ach ti muži... Jak nás ženy dokáží oblbnout :) No, musím uznat, že za tyhle prázdniny jich mám docela dost :) Ale i tak... Jakmile si člověk navykne na jejich přítomnost, vyhledává jí dál :) Nevím :) Mě do karet možná ještě nahrává to, že mám klučičí povahu, tak spíš než jako holka se chovám jako kluk :D Moje dívčí okolí to samozřejmě štve, jelikož si dokážu užít víc srandy :) Je to hodně praktický :) Člověk získává pohled na svět i z tý druhý strany. Naslouchám problémům, jaký s náma kluci maj a učím se z toho. Je to taková každodenní škola života. Ale pořád je ve mě ta křehká svalnatá děva :D Ta dívčinka co touží po silné ochranitelské náruči. Bože jak mě teď berou chutě xD Stal se ze mě hrozný závislák.(Chlapi pojďte na mě :D)
Znáte to taky? x)

Nová duše, nový styl

28. srpna 2011 v 22:40 | Šprtucha


Jojo :)
Už nám tu ten design strašil hrozně dlouho :D Nebo alespoň mě to tak přišlo :) Strávila jsem hodně času než jsem našla nějaký, co by se mi líbil a hodil se k mé nové duši (tedy doufám, že nové, ze sekáče snad neni) xD
Čirou náhodou jsem narazila na stránky jedné moc šikovné grafičky :) Prolezla jsem její blog a tenhle design mě prostě dostal :) Přesně jako by mi někdo vyfotil duši (kéž by to šlo) a hodil ji do záhlaví :)

Jsem přesně jako ta láhev :)
Průhledná až běda, ale přeci jenom si ve mě nikdo nedokáže číst :)

A co vy? :) Když už vybíráte design, který nasadí vašemu blogu nový kabátek - novou duši, čím se řídíte? :)

it's a long way to river valley

23. srpna 2011 v 23:29 | Šprtucha
ááá tyhle prázdniny stály za véééééééééélký prd :)
ale vážně :) co já bych teď dala za ty loňský :) byla jsem zamilovaná, volný čas trávila jenom se svým milým, užívali sme si co se dalo :)
ale letos... před prázdninama se člověka rozpadne vztah, od kterýho si tolik sliboval... hodně jsem tesknila po týhle ztracený duši, jelikož jsem poprvý cítila, že by to mohl být ten pravý...
naneštěstí se mi do cesty připletl někdo jiný...
takže jsem trávila prázdniny v objetí jednoho s myšlenkami na druhého...
ale když to tak shrnu, tak letos jsem udělala největší ptákovinu svého života... nebudu vám říkat jakou, je to hodně zlý...
ale díky ní už teď nikdy nebudu mít šanci vrátit se ke své míněné pravé lásce... jelikož ten se přes to nedokázal přenést...
nu co naděláte...
posledních pár dní do začátku školy a já si tak sedím doma se srdcem na kousky... stačilo jenom odjet na týden mimo republiku, a ten co mě ještě předtím obíjmal už se lísá k jiné a pravá láska mě maže ze svého života.. no nehráblo by vám? mě trošku...
nebýt kamarádů kteří se mě snaží přivádět na jiné myšlenky, a nebýt práce u hasičů, asi už by mi dávno hráblo...
nejvíc se ale těším, až se tu v neděli objeví můj nejlepší kamarád a půjdeme společně fotit :) takže určitě se máte na co těšit :) rozhodně mu jako fotografovi věřím ;) a fotí líp než já. teda alespoň doufám :D
takže zatím se loučím a jinak oficiálně (nejspíš) hlásím svůj další návrat :)

sejde z očí sejde z mysli...

1. června 2011 v 13:43 | Katie alias Šprtucha


je to tak a ne jinak...

chci se moc omluvit za moji opětovnou delší absenci, ale člověk bohužel nemá jenom svůj blog ale taky spoustu jiných záležitostí... školu, vztahy, kamarády, akce, nemoce... neni ten život medovej ;) ale tak vy víte asi sami :)
takže co všechno se událo za ten měsíc?
mm tak kde začneme
s přítelem jsme se rozešli. už to nebylo ono, neměli sme na sebe čas a když už sme byli spolu, nedokázali sme tu chvilku pořádně využít. touha mezi náma umřela... mrzí to hodne, kor kdyz se porad pravidelne vídáme na hasičích, ale tak rozešli sme se v dobrém a bavíme se spolu dál a za to jsem ráda.
pokračujem
člověk by si měl občas opravdu ujasnit, co chce... u mě to bohužel ne vždycky jde... takže po rozchodu jsem začala dost blbnout... prakticky jsem se pohybovala jenom v chlapské přítomnosti. čili popravdě řečeno, přímo sem ty chlapy vyhledávala... počínaje u o rok mladších kamarádů konče u 35ti letého známého... se všema to bylo ze začátku nevinný flirtování, u některých se to zvrtlo i v něco víc... fajn u tří... ale se všema třema je to už za mnou... s jedním se už možná prakticky ani neuvidím, s druhým se vídáme sice skoro denně ale naše kamarádství je dost silný na to, abysme to vydrželi a třetí... mmm přiměřeně jeho věku (35) se mu snažím vyhýbat, někdy bohužel neúspěšně a pak to zase zbytečně zabolí... s ním to bylo uplně jiný než se všema ostatníma... ale až tak moc jiný, že to prostě nemohlo vydržet... jenom ta touha člověku zůstane a už ho neopustí...
mm co dál? škola...
včera jsem se vrátila z biologického kurzu, kde jsme byli od neděle... mmm největší nuda.. člověku už pak z těch kytek vyloženě hrabalo, stačilo když šel na záchod a cestou koukal na zemi a pojmenovával kytky po kterých šlapal... fakt moc :D ještě jsem tam navíc pěkně nastydla takže sem odjela o den dřív. no nevadí. jinak učení je mučení, to víme všichni a nejde se tomu ubránit. ale dopadla jsem dobře, stačí mi si vylepšit jenom 3 předměty a jsem za vodou a vysvědčení bude možná ještě lepší než v pololetí :) bájovka... jenom dopsat všechno čtenářáky, dát dohromady portfolio na biologii, nechat se vyzkoušet ze zsv, zachránit se z ikt a zemáku a cajk :D no... neni toho zrovna nejmín :D oki
no a nakonec...
zase v tom lítám :) mám ted bezvadnýho kluka i když teda spolu ještě oficiálně nechodíme ale i tak :) je to na dobrý cestě a já ho mám strašně moc ráda stejně jako on mě... tak uvidíme kam to dal povede :) tož zatím se mějte hezky a ja se zase ozvu :) doufam, ze to bude driv, nez zase za mesic :)
páčko

autor: Šprtucha alias Katie
 
 

Reklama