1. Chceš být SB? - čti zde
2. Přispěj komentář ZDE
3. Hodnotím blog read here
4. On theme... read here


REKLAMY POUZE SEM XXX!

JINAK



Březen 2011

de to de to imothep...

29. března 2011 v 22:30 | Šprtucha |  Moje osoba
já, vaše jediná... x)
autor: Šprtucha
foto: Šprtucha

Středoškolský úterek

29. března 2011 v 13:13 | Šprtucha |  Moje kecy
Já tak miluju úterky ve škole... ironicky myšleno samože xD
Někdy je to nad moje síly... Třeba dneska ráno... připravená na zkoušení (učila sem se na to dva dny) a nedošlo na něj. Měli jsme psát z biologie... BIOLOGIE zrušena...
No humus :D

Ne samozřejmě že je to úžasné zpestření :) Sice biologii budeme psát zítra, ale aspoň mám další den na to si to alespoň jednou přečíst :D
Je toho hodně no.. Tak to dopadá když chybíte týden ve škole... Musíte dopisovat všechny testy, všechny zápisky... Vopruz největší. A ještě ke všemu dnešní den... Úterý.. 10 vyučovacích hodin... od 7:45 do 17:00...
Nechcete si to se mnou někdy vyměnit? :)


autor: Šprtucha

25.3... ehm 2011

26. března 2011 v 12:29 | Šprtucha |  Moje kecy

... přátelství na úkor lásky
Joj... No včerejšek se vyvinul až překvapivě dobře :) Takhle jsem se dlouho nepobavila :)
Začlo to na schůzi u hasičů (ano jsem pořád dobrovolná hasička). Tam je vždycky sranda, ale jelikož mi přijela kamarádka (taky hasička), se kterou se mužu vídat jenom o víkendech, tak sme se spolu vypařili ještě před koncem schůze. Zanechala sem tam svého miláčka, se kterým sem se neviděla asi 6 dní... Byl smutnej a me to bylo taky líto, ale co naděláte...
Rozhodně jsem ale nakonec nelitovala. Ty hodinu, která mi zbývala než jsem musela domů sme si celá parta parádně užili. Navzájem sme si utíkali, schovávali se... A to je nám 16 :D Jak malý :D Vypadali sme jak sjetý... Ale byla sranda :) A to je hlavní :) Smích je lék na všechny depky :) A pro mě to bylo super :) Po nemoci zdrhnout ven a vysmát si pupek :D

Ale zároveň mám výčitky svědomí vůči mýmu klukovi... Trošku to mezi náma zase vyschlo.. Nemá to šťávu, je to pořád stejný, ale vidím že to cítíme oba, ale nic s tím neděláme... Co teď? Nechci se s ním kvůli tomu pohádat jako minule...
Ale zároveň nevím jak na to bude reagovat když mu to řeknu... Minule to málem skončilo i rozchodem...


autor: Šprtucha

Teploměr taky rád kamarádku na lehátku...

25. března 2011 v 12:07 | Šprtucha |  Moje kecy

No konečně :) Proběhlo poslední přeměření a nemoc je konečně pryč :) 36.6 :) Paráááááda :) Konečně už mužu ven :) To to trvalo :) Jsou to největší muka, když koukáte ven, kde chodí všichni jenom v mikině, jezdí na kole, sluníčko jim svítí nad hlavama a vy sedíte zabalený v dece s teploměrem v puse a po tváři vám teče slza...

Haháá! Dnešním dnem zahazuju deku co nejdál do kouta a jdu si zase užívat života :) Juchééé :) Kdo by nešel ven když je tam tak hezky žejo? Poďte a nevysedávejte tu! =)



autor: Šprtucha
autor obrázku: Šprtucha

Playlist 0.1

24. března 2011 v 18:38 | Šprtucha |  Moje osoba
Dáme nějaký ten můj playlist. Co vy na to?
Klik na C.Č.


11 antikoncepčních metod, které jste ještě nevyzkoušely!!

24. března 2011 v 16:10 | Šprtucha |  Rady a porady
1. Zhluboka se nadechnout z balonku helia a potom hlasem připomínajícím kreslenou postavičku říct: "Udělej mi to tygře!"

2. Začít se pokoušet otěhotnět a neustále to řešit a počítat si své dny

3. Nechat ho před sexem osm hodin samotného s jeho oblíbenými latexovými pornofilmy

4. Skřípající péra matrace

5. Použítí těžkého parfému jeho matky

6. Vypočítat si, kdy máte v měsíci nebezpečné dny a omotat se výstražnou červenobílou páskou

7. Omylem se přehmátnou a místo lubrikačního gelu podat partnerovi v intimní chvilce tygří mast

8. Být hotová rychleji, vyskočit a vykřiknout: "První!"

9. Mít vedle sebe připravený kbelík, kdyby vás přepadla náhlá nevolnost

10. Prales místo depilace

11. Vzít k posteli pravítko s tím, že si musíte jeho chloubu předem změřit



...death penalty

24. března 2011 v 15:22 | Šprtucha |  On theme...
.. a jste odsouzen k trestu smrti...

Nadávám... čili Jsem!

23. března 2011 v 20:26 | Šprtucha |  Moje kecy
Krucinááál!!! Proč já! Proč teď! A proč taková banální nemoc!!!
Slízla sem si horečky... Válím se doma na gauči, pod dekou a koukám, jak venku jezdí lidi na kolech, bruslích a jak si užívají sluníčko... Já si mačkám na hlavě mokrej kapesník abych s emi přestala vařit hlava, a oni si tam tak užívaj... Živote jsi nefééér...



Celé to začalo v pondělí. Místo tělocviku jsme šli na nějaký divný H.E.A.T program. Nikdo nevěděl o co jde a když jsme
přišli do tělocvičny, kde na nás čekalo 10 pásů byl to trošku šok. Nastavit výšku, rychlost, rozehřát se a jde se na 45 minutový pochod na hudbu s pěkně pošahanou instruktorkou. Prvních 10 minut vcelku ušlo... Ale když ani trošku neustávala aktivita tý černý žáby, začalo to být nesnesitelný. 35. minuta a já už skoro padám na držku... A nejsem sama... Pomalu mi vysazují plíce. Nedostatek kyslíku může za to, že se mi začíná motat hlava. Pomalu už nevnímám nic jiného než čůrky potu, co mi tečou po celém těle... Ruce mi kloužou po držácích, že kterých kapou moje tekutiny... Každou chvíli asi padnu hubou na pás a skončím na zdi za sebou... Poslední 2 minuty... Mám na mále... Pouští rychlou písničku a máme protáhnout krok... Z posledních sil to došlápnu... Konec... Protažení... Směr šatna... Celou cestu mám pocit, že se mi před očima točí celý svět a to všemy směry.. Nohy těžko zvládají jít rovně, ale z poslední šťávy mne donesou na zastávku tramvaje a zpátky do školy na další 3 hodiny...
Čeština, matika, dějepis... Hlava se mi motá už jenom trošku a na oběd už se stěhuju vcelku v pohodě... Cestou zpátky domů usínám všude kam si sednu, jak v metru, tak v buse. Málem zaspím zastávku... Musím vyzvednout bráchu ze školy... Cesta s ním domu pěšky probíhá v normálu.. Hlava už se mi nemotá, čerstvý vzduch je nejlepší lék.
Pár hodin později, je večer, sedím nad učením a snažím se nevnímat žalostné pípání facebooku... Cítím horko... Leze to na mě... Začíná se mi motat hlava... Napiju se a učím se dál... Už to nejde vydržet... Máti mi podává teploměr... 37.8... Paráda... Minivéča, napít se a spát...
Úterý a dnešek proleženej v posteli...

Pomoooooooooc :D Me už hrabe :) Teď sem si to po sobě přečetla :D Já už sem fakt z tý nemoci zoufalá :)

shit...

autor: Šprtucha

Walking in the rain...

17. března 2011 v 17:41 | Šprtucha |  Moje kecy

it´s raining... shit... :D

No co... Stačí se víc oblíct a vydržet těch pár kapiček :) Kapucu brát jako povinnost, samozřejmě :)
Žádný blbý počasí mi nebude bránit v užívání si života :)
Ale co je vlastně déšť? Očista nebo ukázka smutku? Nebo to má další skryté významy? Nebo je to prostě reálný děj nevhodný pro snění? Nebo...
Beru ho jako směsici spousty citů. Skrze něj země pláče, sprchuje se, trestá nás... Každý si to vysvětlí jinak.
Hlavní je, jak déšť působí na naše emoce... Kazí nám náladu? Nebo nám dává důvody k tomu, abysme více přemýšleli?
Proč někteří lidé milují déšť a nesnáší slunce a proč někteří naopak? Je to tak už od začátků... Každý jsme jiný, tudíž ne každý by teď šel na procházku do deště jako já :)

autor: Šprtucha

Menma's song - Ocarina

17. března 2011 v 16:13 | Šprtucha


autor: Šprtucha
zdroj: youtube