Březen 2008 « Archiv

Červený trpaslík je můj nejoblíbenější seriál a proto sem se rozhodla, dát sem nějaká informace, download celého seriálu, fotky a moje komentáře ö všem.

Musim říct, že kdyby tenhle seriál dávaly v lepší dobu než v 0:40, bylo by to super.

V pátek 28.3. bude na ČT1 poslední díl z 52. Tak doufám, že to vydržíma uvidím, jak to dopadne.

Takže to je zatím tak asi vše.

Ještě dnes přibyde download a nějaké fotky.

Těšte se!

Přidat komentář

ADIO

25. března 2008 v 18:14 | Šprtkalinka | Moje výtvory

Adfio

¨Tak co tomu říkáte? Pěkný co? I kluci od nás ze třdy mi to chválili. Njn, můj asi nejlepší výtvor.

Se povedlo. Náhoda. Líbí se vám tio?

Doiufám že jo, časem přibydou další.

Počet komentářů: 2

Žmudský kůň

21. března 2008 v 22:03 | Šprtkalinka | KONĚ!!!!

Žmudský kůň

Žmudský kůň - hřebec

Zdroje informací:

Není poník jako poník - Kaššai - Jiskrová - Milota - Mastná
International Encyclopedia of Horse Breeds - Bonnie L. Hendricks
Breeds of Livestock (http://www.ansi.okstate.edu/breeds/horses)

Mapa - žmudský kůň pochází z Litvy

Název:

Žmudský kůň, Zhemaichu, Zhmudskaya, Zhmudka, Zhmud, Zemaituka

Organizace:

Litevské ministerstvo zemědělství

Rozšíření:

Litva

Populace:

Vzácný

Původ:

Toto plemeno je místním v Litvě, vytvářelo se pod bezprostředním vlivem tarpana v drsném podnebí této oblasti.

Historie:

Žmudský kůň je původním litevským plemenem lesního typu a je svým původem úzce spjat s konikem a tím pádem i s tarpanem. První zmínky o plemeni pochází již z 16. století.

Expanzivní výboje západních a východních národů přes toto území hluboce ovlivnily úroveň chovu koní. Ve 14. století byla Litva napadena Tatary, jejichž koně způsobili jistý příliv nové krve do chovu místních koní. Žmudští koně byli rovněž kříženi s některými původními ruskými plemeny a lehkými koňmi z Polska. Ve 2. polovině 19. století docházelo ke zušlechťování rasy koněm arabským a tyto produkty si získaly příznivý ohlas v širokém okolí s vyvrcholením na výstavě v Paříži v roce 1900. Na začátku 20. století se vyčlenily dva typy - menší, jemnější, ušlechtilejší, elegantní typ suchého fundamentu s výrazným podílem arabské krve a těžší typ (bez přílivu krve araba) s širším výskytem.

Hlavním nedostatkem původních žmudských koní byla nedostatečná výška a tím pádem i síla pro práci v zemědělství a transport břemen. Moderní typ formovaný v poválečných letech výběrem větších a silnějších jedinců z původních chovů za občasného přílivu krve severošvédských hřebců je větší, avšak uchovává si veškeré vlastnosti původních žmudských koní.

Výška:

původní typ 132 - 145 cm, moderní koně až 152 - 153 cm

Exteriér:

Původní žmudský kůň byl menší (průměrně 132 cm) s malou, půvabnou hlavou. Profil hlavy byl většinou rovný, čelo široké. Krk byl dobře utvářen a osvalen, hrudník byl však nedostatečně hluboký a trup kratší, kohoutek nízký, záď rovná a pevná, nohy čisté a silné.

Moderní typ žmudského koně je větší, má poněkud delší hlubší hrudník (obvod 188 - 190 cm), delší trup (157 - 160 cm) velice masivní tělo a čisté nohy. Nejčastější barvou je myšák, vraník a hnědák s úhořím pruhem.

Povaha a vlastnosti:

Navzdory četným křížením si žmudský kůň uchoval svoje původní vlastnosti: je stále dobře adaptovaný na vlhké, chladné klima a má schopnosti pro práci na malých farmách.

Využití:

Žmudský kůň je dobrou kombinací sportovního a pracovního koně, je silný, pohyblivý a má výdrž. Při testech v tahu urazil žmudský kůň vzdálenost 2 km v klusu se zátěží 50 kg za 4 min. 42,6 s. Plemeno rovněž prokazuje výborné schopnosti ve steeplechase střední obtížnosti a je známou skutečností, že se podílel na výstavbě trakénského koně.

Tvrdá konstituce, plodnost masivní a korektní stavba těla v kombinaci s vysokým sportovním potenciálem a přizpůsobivostí ze žmudského koně činí vhodný chovný materiál k vylepšování středně velkých plemen koní určených jak pro rekreaci, tak i pro širokou škálu sportovních aktivit.

Žmudští hřebci jsou využívání také při šlechtění nových typů koní určených k produkci masa na Altaji.

Přes všechny klady je toto plemeno bohužel na ústupu.

Přidat komentář

Zweibrückenský kůň

21. března 2008 v 22:03 | Šprtkalinka | KONĚ!!!!

Zweibrückenský kůň

Zdroje informací:

Koně a pony - Christiane Gohlová

Původ a historie:

Zweibrückenský kůň obdržel své jméno od knížectví Zweibrücken v Německu, kde již v 16. století dosahoval chov koní vysokou úroveň. Po zřízení hřebčína v roce 1775 byla v novém chovném záměru využívána i krev orientálních hřebců a do chovu bylo rovněž zařazeno více anglických klisen. Později hřebčín a chov velmi utrpěly napoleonskými, ale také pruskými a rakouskými vojsky. Nejlepší koně byli vojsky rekvírováni. Na oživení zbývajícího chovu nižší kvality se značnou finanční podporou (v roce 1890) podílelo Bavorsko. Dnešní chov pro sportovní účely spočívá na bázi trakénské, hannoverské a vestfálské.